O odrazech kreativity

Člověk, který se rozhodne vejít do pokoje mého bratra, dostane nejprve varování v podobě cedulky – Nepořádek v pokoji je odrazem kreativní a nespoutané osobnosti, hodné obdivu. A skutečně – kdo vstoupí, neuvidí podlahu, postel ani stůl. Jen spoustu artefaktů kreativity nad nimi.

Na začátku našeho prázdninového hospodaření mi bráchova kreativita značně ztrpčovala život. Když člověk přijde domů, není tak úplně připravený na nacházení tolika špinavých talířů, prádla, cédéček a zbraní. Po pokusech o uklízení a přemlouvání však brzy přišlo zjištění, že nejlepší bude nepořádek ignorovat.

Zato ostatní procesy konfrontace s odlišným chováním ostatních bývají dlouhodobější. Přijít na to, že z pana módního návrháře neuděláme Bořka stavitele, je někdy překvapivě náročné. Přijmout lidi takové, jací jsou, představuje zřejmě skutečně úkol pro osobnosti hodné obdivu.

Jak se zdá, skrývá se uvnitř každého z nás idealista, který se snaží našroubovat realitu do tvaru, ve které by měla být. Všichni víme, že pan Novák je maniodepresivní spisovatel na vozíčku – ale proč by nemohl natřít plot své staré matce, když Bořek to zvládl tak pěkně?

Někdy je dobře snažit se změnit situaci, s kterou nesouhlasíme. Změna charakteru našeho bližního je už něco jiného. Možná, že když přijmeme všechny ty kreativní osobnosti takové, jaké jsou, bude i náš život spokojenější.

Nebo jenom plný cédéček a nářadí. .-)